Památný strom

  Co je to památný strom? Čím si zasloužil takové označení? A kolik takových stromů roste v naší obci, v našem kraji či v celé republice? Které jsou nejstarší, největší, nejmohutnější. Jak a proč je máme chránit?

 Termín památný strom právem vyvolává představu památky. Strom – památka. Je tomu opravdu tak? V 19. století, zejména v období romantizmu, byly staré stromy, bizarní skalní útvary, vodopády, pralesy a jiné jedinečné přírodní výtvory označovány termínem přírodní památka. U stromů měl výraz památka další smysl. Ten vycházel z představy, že starý strom je živý organizmus, který byl člověkem vysazen či z nějakého důvodu chráněn jako kultovní objekt, že sám leccos pamatuje.

  S tím souvisí i označení stromů jmény významných osobností, připomínání, pod kterým dubem se při svých taženích zastavil Žižka, pod kterou lípou kázal Hus, u kterého stromu se loučil s vlastí Komenský...., to vše je součástí naší historie a folklóru. Je to dokladem toho, že vztah k výjimečným stromům je starý, pradávný, že je plný obdivu a úcty.

  Výraz památný strom se objevuje již v názvu prvního seznamu pozoruhodných stromů na území našeho státu v roce 1899 a od konce 19.století provází celou historii našeho okrašlovacího a ochranářského hnutí.

  Památný strom je také pojmem a kategorií současné ochrany přírody. Definuje ho zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V § 46 se říká: 

„Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.“

  Návrh na vyhlášení památného stromu může podat územnímu orgánu ochrany přírody (pověřené obci, magistrátu statutárního města, správě chráněné krajinné oblasti či národního parku) kterýkoliv občan. 

  Návrh je posuzován ve správním řízení, kterého se účastní vlastníci pozemků, na kterých strom roste a do kterých zasahuje jeho ochranné pásmo, dotčené orgány státní správy, případně i občanská sdružení (nyní spolky), která se ke správnímu řízení přihlásí. Pro posuzování navrženého památného stromu nejsou stanovena žádná závazná kritéria. Hodnotí se především jeho výjimečnost. Nejčastějším důvodem, které vede k rozhodnutí strom vyhlásit, je mimořádný vzrůst (obvod kmene, výška stromu), častá jsou estetická hlediska (tvar stromu nebo jeho části, umístění v krajině), vzácnějšími jsou historické či etnografické souvislosti( pověsti, rodové stromy, hraniční stromy, datované výsadby k významným událostem). Posuzování návrhu může být značně subjektivní a emotivní, výsledek záleží především na zkušenosti odpovědného úředníka. Důležitým parametrem konečného rozhodnutí je také možnost praktické ochrany, která je daná fyziologickým stavem stromu a mírou ohrožení jeho stanoviště.

  Z hlediska druhového složení památných stromů převažují dlouhověké listnaté dřeviny, především lípy a duby. Dub letní, lípa srdčitá a velkolistá představují dvě třetiny všech chráněných stromů. Vedením chráněných stromů byla pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Začátkem roku 2008 v něm bylo zapsáno 4823 položek jednotlivých památných stromů, skupin památných stromů a památných stromořadí. Především zásluhou alejí, ve kterých bývají chráněny i stovky stromů, představuje dnes počet památných stromů asi 27 tisíc kusů. Obvod kmene se měří zpravidla ve výši 130 cm nad patou stromu. Obecně platí, že nejstarší stromy v Čechách se dožívají věku čtyř až pěti set let(duby, lípy, tisy), většina ostatních dřevin od sta (vrby, topoly, břízy) do tří set let (buky, javory, jedle). Stáří většiny u nás vyhlášených památných stromů se pohybuje v rozmezí 100-250 let.

 V Karlovarském kraji je vyhlášeno ke dni 1.9.2008 v kategorii památný strom 169 položek(stromů, skupin stromů a stromořadí), což představuje ochranu1122 jednotlivých stromů. Dalších 22 položek památných stromů(30 jedinců) je připraveno k vyhlášení v nejbližší době. Nejvíce stromů (892 kusů) roste v alejích, z nichž nejdelší „Alej svobody“ reprezentuje 361 stromů. Nejčastějším památným stromem v kraji je dub letní(65 stromů), lípa srdčitá (54 stromů) a lípa velkolistá (29 stromů). Poměrně častým je javor klen a buk lesní. Mezi chráněné patří i jehličnany, jako smrk ztepilý a modřín opadavý.

 K unikátům v Karlovarském kraji, patří mimo jiné, kaštanovník nad Krásnou vyhlídkou v Nejdku. Je to totiž nejvýše položený kaštanovník jedlý v ČR (665 m n.m.). Navíc to není žádný mrňous. Obvodem kmene (o=379cm) se řadí mezi největší kaštanovníky v republice.

 Ale i my na Tisové máme památné a chráněné stromy. Mezi ně patří „Lípa u Brabců v Tisové“ (o=420 cm, v=21m). Na horním konci Vítězné ulice (spojka s Nejdkem) stojí v silničním náspu svažující se do louky pod domem čp. 125 krásná solitérní lípa. Vznikla postupným srůstem čtyř kmenů. Má velmi pěknou, hustou a pravidelnou korunu. Majitelé si stromu váží a starají se o něj.

 I v dolní části Tisové na konci Vítězné ulice II. se nachází „Čtveřice lip u Zimů“ (o=205-327 cm, v=29m). Před stavením čp.152 (u Zimů) na jižním konci Tisové roste překrásná čtveřice lip (136 let). Esteticky působivé je celé seskupení stromů s vysokými korunami, pod jejichž zeleným baldachýnem stojí litinový křížek (1878). Vedle lip je zděná studna s rumpálem a stříškou. Harmonický celek doplňuje bílý štít opodál stojící chalupy.

(zdroj: Památné stromy Karlovarského kraje od Jaroslava Michálka.)

  Všímejme si okolí kolem nás. Příroda kolem nás si zaslouží, abychom jí začali vracet to, co pro nás dělá. Vždyť pohled na krásnou krajinu, na mohutný strom, naše srdce pohladí a potěší. Nenechme zničit přírodu nesmyslnými megalomanskými stavbami, jen pro peníze. Skoro každému se u nás na Tisové líbí, každý druhý by tady chtěl postavit dům a žít zde. Ale nikdo si už neuvědomí, že až si těch padesát rodin postaví na jedné louce dům, ta krása je nenávratně pryč i v okolí kilometrů. Takovýto zásah do přírody je prostě devastující.

  Mějme to tady rádi a chraňme přírodu.